-olga a ramallo odjeli do nemocnice...a těla jsou tři-řekla jsem s boletsí a michael mě silněji objal.
-jen tohle ne angie...-pošeptal a otočil se-musíme za violettou. Dělej, jako že nic- jak mám dělat jako že se nic nestalo?! Jen jsem kývla a přišli jsme k violettě.
-co jsem neměla slyšet?-zeptala se
-asi to mělo důvod vio-řekla jsem a šla ke strážníkovy.
-promiňte, ale...můžu vidět..kdo zemřel?-vydusila jsem s bolestí
-jste rodina?
-ano-strážník se mnou prošel k tělům s rozepnul první vak. Byla v něm jackie. Ve druhém byla matka germána a ve třetím... ve třetím byl...rodrigo!?
-znáte je?
-ženy neznám osobně, ale toho muže znám-strážník kývl.
-ještě něco potřebujete?
-vlastně ano. Kde je germán, co se mu stalo.
-myslíte toho muže s hnědými vlasy? Je v nemocnici. Stav je kritický-takže ještě žije
-a kdy budeme moct do domu?
-okamžitě smrt těch osob proběhla v tom lese. Dům je čistý-rozloučila jsem se se strážníkem a šla k michaelovy a violettě.
-můžeme do domu-řekla jsem a bez zbytečných slov jsme vešli do domu. Na podlaze byly pohozené zavazadla a střepy. zavřela jsem dveře a všimla si germánových klíčů. Na stole ležely ramallovy složky. Otevřela jsem je a v nich byl rozvrh domu.
-podle všeho má violetta pokoj ve druhém patře...třetí dveře v na levé straněa michael druhé..-můj pokoj byl ve třetím patře. Vzala jsem si zavazadla a vešla do pokoje.
s černým potahem. To všechno do sebe dokonale zapadalo. Vybalila jsem všechny své věci a sešla dolů, kde už čekali via a michael.
-Podle rozpisu jsme jim odnesli kufry-řekla violetta
-a myslím, že je čas violettě říct o germánovy
-ale ne...byl to rodrigo, ne germán. Ten byl převezen do nemocnice-michael oddechl a violetta se nechápavě dívala.
-rodrigo zemřel-vysvětlila jsem
-aha...ale co táta!-svěsila jsem ramena. Po ville se rozlehl zvuk zvonku. Usmála jsem se a otevřela dveře. Stáli tam olga a ramallo, kteří vešli. Violetta je objala s neskrývanou radostí.
-co se vám stalo!-vyhrkla
-nic. Nic z toho si ani jeden z nás nepamatuje. No..možná jen křik-vysvětlil ramallo-tady byl můj seznam...byl tam rozpis pokojů.
-už jsme ho našli-ozval se michael a posadil se.
-když mě omluvíte, je šest ráno, jdu spát-odfrkl ramallo a olga ho následovala.
-Já pojedu za germánem...-řekla jsem a oba vstali-tak jedeme-opravila jsem se a vzala jednu kopii klíče.
-e..kde je tady garáž-michael se usmál a podal mi plánek. Garáž se nacházela pod domem. Přišli jsme ke garáži a otevřeli dveře.
-Tady se mi líbí-prohodil michael a prošel okolo aut. Potom otevřel dveře a šel dál.
-pod domem je to nacpaný autama-řekl michael a vzal klíče.
-dobrý den, můžu vědět na kterém pokoji je germán castillo?-zeptala jsem se a paní si mě měřila zrakem
-a vy tři jste rodina?
-dcera-řekla violetta
-bratr-zopakoval michael
-švagrová-přidala jsem se.
-Dobře...pan castillo leží na pokoji číslo 593. -vyjeli jsme výtahem a konečně jsme se dostali k pokoji germána, ze kterého právě vyšel lékař.
-promiňte-oslovila jsem ho-můžeme za panem castillem?-lékař se usmál
-když se ptá taková hezká žena, tak ano. Můžete za ním jít-usmála jsem se a všichni tři jsme vešli. Germán ležel v tipickém nemocničním pokoji nabílém lůžku. Violetta se posadila na gauč v pokoji a michael stál vedle postele a četl si jeho kartu. Posadila jsem se na kraj postele germána a hladila ho po pořezané dlani. Nebyl celý pořezaný....viděla jsem jen dvě rány na rukou, ale zbytek těla měl přikrytý. Obličej neměl ani známku útoku. Michael mi podal kartu. Řezné rány a velká ztráta krve. V poznámce je uvedeno, že byl týrán.
-spí?-zeptala se violetta a nahednou germán otevřel oči.
-už ne-odpověděla jsem
-asi už jsem konečně zemřel a dostal se do nebe, protože vidím anděla-řekl a protřel si oči.
-a je úplně v pořádku-dodala jsem a violetta se zasmála a objala otce, který slabě vykřikl z boletsi.
-promiň!-vyhrkla a pustila ho
-to je v pořádku...-řekl a posadil se. Až teď jsem si uvědomila, že nemá košili. Měl....to co bylo na jeho těle byly rány, stehy a modřiny. Vyvalila jsem oči a přestala se smát. Chtěla jsem plakat...nemohla jsem se na to dívat. Violetta a michael byli stejně stuhnutí jako já.
-to nic není...-vyšeptal a stískl mou dlaň.
-nic...to není-zopakovala jsem vyděšeně a sarkastisky.
-je to pohádka o proti tomu, co mi dělaly. Nakonec mě odtáhly do lesa a chtěly zabít, ale místo toho jsem já zabil rodriga. Policie se postarala o zbytek-řekl a lehl si.
-kdy můžeš domů-zeptal se michael.
-kdy chci-odpověděl a zasmál se.
-takže se zeptám lékaře-řekla violetta a odešla. Michael se posadil v rohu pokoje a germán mě strhnul na sebe.
-a tohle tě nebolí-řekla jsem mu znuděně a on se zasmál.
-ne...ale už jsem myslel že tě neuvidím-pošeptal a s námahou se posadil-bylo to mučení-pošeptal a políbil mě. Nepochopila jsem, proč to dělá a proč mi tohle všechno říká, ale při každěm polibku se zastavil svět. Cítila jsem motýlky v břiše a vášeň v každé části mého těla. Jemně se odtáhl a usmál. Chtěla jsem v tu chvíli vykřičet, že ho miluju, ale nemělo to cenu. Chtěl mi něco říct, ale vešla violetta a lékař. Odtáhla jsem se od švagra a germán se trochu zděšeně díval.
-pane castillo, můžete domů-řekl a odešel. Violetta přišla k michaelovy a něco si říkali.
-em..germáne, kde máš oblečení-řekla jsem a on se nadechl...mm...víš, mám jen kalhoty a spodní prádlo. Ale košili ne. Přihmouřila jsem oči a podívala se na michaela.
-máš čas? -přišel ke mě a nechápavě se díval-půjčil by jsi germánovy kabát?-kývl hlavou a podal mi svůj dlouhý černý kabát. Germán za mé pomoci vstal a ukázal tak své záda. Vykřikla jsem a polkla. Jeho záda byly pořezané a zašité. Germán si oblékl kabát a všichni jsme odešli. Na recepci oznámil odchod a společně jsme nasedli do černého ferrari. Violetta a michael ve předu a já s germánem v zadu. Při cestě mi položil ruku na stehno a hladil mě. Nevím na co myslel, ale zrudl a s úsmě vem se na mě podíval.
-nevím sice, co se ti honí v hlavě, ale rychle na to zapomeň-řekla jsem a on se zasmál. Přijeli jsme do garáže a potom se rozešli do domu. Germán mě vedl do svého pokoje.
-už to nevydržím. Proč do pořád děláš? Provokuješ mě každým gestem, pohybem, činne...-co mi to tu vykládá?
-em..tak jinak germáne. Já tě neprovokuju
-tak ne...?
-ne...mám snad začít?-řekla jsem podrážděně a rozhodla se hrát jeho hru.
-tak do toho...předveď se
*********************************
HEhehe první den v L.A xD angie se rozjíždí? Bude z toho něco ?
Anglia x Lena
Ps: violetta 3...pokud tam nebude ger
Žádné komentáře:
Okomentovat