-e...no víš...člověk si jen tak někdy kreslí a..-angie se zasmála a podala mi pomalovaný papír.
-ale maluješ pěkně-řekla a odešla z pracovny. Vrátil jsem papír na místo a posadil se. Dlouho jsem se jen díval do prázdna, ale můj telefon mi oznámil zajímavou novinku. Volala mi moje kamarádka. Přijal jsem hovor.
-zdravím germáne
-zdravím, co se stalo?
-pamatuješ, jak jsi mi tehdy nabídl, že by u tebe mohl bydlet můj syn Federico? Bude studovat v Buenos Aires. Platí to pořád?
-samozdřejmě, ale musím tě varovat, psychyka rodiny rodiny na tom není nejlépe, zemřela matka marii...
-to je mi líto, seženu federicovy jiné bydlení
-ne,ne není třeba. Ať chlapec přijede
-děkuji germáne, federico přijede zítra,
-dobře, měj se
-nashledanou
Položil jsem telefon a odešel z pracovny. Violetta a angie seděly na gauči a objímaly se. Violetta plakala. Jak se mohla angie tak držet? Přišel jsem k nim a posadil se vedle violetty.
-vio...-pošeptal jsem a ona se na mě podívala. Padla mi okolo krku a já už víc neříkal. Po pár minutách dcera usnula. Vzal jsem ji na ruce a odnesl ji do mého pokoje. Položil jsem ji na postel a přikryl dekou. Vypadala spokojeně. Potichu jsem opustil pokoj, abych ji nevzbudil. Za dveřmi čekala moje blondýnka s úsměvem na tváři.
-copak angie?-zeptal jsem se jí
-nekdo za tebou přišel...čeká v kabinetě. Prosil mě, abych ho pustila do domu, chce si s tebou promluvit a žádá vyslechnutí. Prosím, vyslechni ho-nenapadalo mě kdo by to mohl být, ale souhlasil jsem. Rychle jsem šel do kabinetu. Když jsem ho otevřel, zůstal jsem stát jako socha. Byl tam...stál tam a díval se mi přímo do očí.
-michaeli?-zeptal jsem se nevěřícně.
-už to tak bude bratře-vešel jsem a díval se na bratra. Nechápal jsem, proč ten osel přišel.
-Poslouchám-řekl jsem a posadil se. Michael si sedl naproti a vzdechl.
-přišel jsem se omluvit za všechno. Nevěděl jsem o otci. Matka mi řekla, že odjel na dlouhou služební cestu. Včera večer mi rodrigo řekl pravdu. Když jsi to věděl, proč jsi nevolal policii?
-protože mi bylo patnáct let. Nikdo mi nevěřil. Volal jsem policii. Ale nikdo neuvěřil. Rodrigo vzal nohy na ramena, když se dozvěděl pravdu a jako vzorný nejstarší bratr se začal starat o malého michaela. Matka mě ten večer chtěla zabít jako otce, ale nepodařilo se jí to. Místo toho obvinila z vraždy mě všichni si mě znechutili. Vše dokonale naplánovala jako nehodu a já? Žil odstrčený a bez rodiny. Tohle všechno co mám. To je jen díky nenávisti mé matky. Otec mě miloval.. proto se ho zbavila. A víš ty co..já ti odpouštím vychovali tě tak.
-brácho..-vstal a objal mě. Když odstoupil, smáli jsme se.
-jak jde život bratře-zeptal jsem se ho
-konečně dobře. Mám svou vlastní firmu, vyrábíme závodní automobily. Přítelkyni nemám, ale na vše je čas. Co tvůj život, nevím o něm nic.
-tak...měl by jsi vědět, že mám dceru, je jí 17 let. Její matka maria zemřela před dvanácti lety. Odvezl jsem ji od rodiny její matky, ale našli mě před rokem. Violetta mě nenáviděla, naštěstí se vše urovnalo. Její teta angie žije s námi, ale tu už znáš. Její babička zemřela před včerejškem. Mimochodem..zkus angie skřivit jen jeden vlas a zabiju tě tak, jako matka otcea to myslím vážně-michael nejistě kývl a usmál se
-máš v životě pech brácho
-ještě nevíš to nejhorší-řekl jsem mu klidně.
-ano? Poslouchám
-zamiloval jsem se do angie
-no..uvidíme, co z toho bude
-uvidíme...michaeli..musíš poznat violettu-michael se usmál a šel se mnou. Olga se dívala na michaela, který se na ni usmál a stále šel za mnou. Před mým pokojem jsem se zastavil.
-to je můj pokoj, ale usnula a já ji tam přenesl-oznámil jsem mu a otevřel dveře.V mém pokoji seděla angie a violetta. Jak jsem si všiml, violetta psala píseň a angie se dívala do not. Obě se podívaly na michaela, který se usmál. Zavřel jsem dveře a přišli jsme k nim.
-violetto...to je michael. Michael je...můj bratr-violetta vyvalila oči a otevřela pusu.
-zatajil jsi, že mám strýce?-její tón byl minimálně vzteklý.
-ne. Rodina mu zakázala o nás mluvit vio, je to složité-vysvětlil jí michael a ona se uklidnila.
-nechcete mi říct, kolik dalších strýců mám?
-e..máš ještě jednoho strýce, tetu a babičku ale...pochybuji že poznáš tetu a babičku-řekl jsem jí a ona se nepocholitelně dívala.
-rodrigo je můj nejstarší bratr a milenec Jade. Teď je její přítel. Matka a sestra provedly něco hrozného vio-řekl jsem jí a ona se zašklebila.
-vio, nemáš náladu jít se strýcem na pizzu a lépe ho poznat?-zeptal se jí a ona se usmála
-půjdu ráda, ale..angie mě hledala před 12 let a chci vědět proč ne strýc-odpověděla
-o tvé existenci jsem se dozvěděl před deseti minutama-odpoveděl a violetta se usmála.
-tak dobře, kdy budeš chtít jít?-zeptala se
-hned? Počkám dole-potom se usmál a odešel. Sedl jsem si vedle angie a potom jsem si lehl.
-copak?-zeptala se a já se podíval na violettu.
-eh...povím později-violetta se usmála a odešla se převléct. Angie si lehla vedle mě a nechápavě se dívala.
-už mi řekneš, co se stalo?
-nic..jsem jen vyčerpaný
-ale ty víš, o čem mluvím-vzdechl jsem a zapil lék, který jsem vzal z nočního stolku. Objal jsem angie rukou a pase a podepřel jsem si hlavu rukou. Do pokoje vešel Michael a otevřel pusu.
-ne tak rychle germusi, jinak ji polekáš- Zasmál se a vzal si hodinky-pokud chceš po ženě onu věc, je lepší jít na to přes slova-angie se na mě podívala a polekaně se otočila na michaela
-nejsem ten typ mužů, kteří by ženy využily a konec. Navíc já si s angie jen povídám-řekl jsem mu a on pokrčil rameny.
-nevypadalo to tak...mám zamknout?
-netřeba michaeli...neuškodím angie-řekl jsem a on najednou vyprskl smíchy
-ale co když uškodí ona tobě-zasmál se a odešel. Angie se otočila a dívala se na mě.
-je pořád malý brácha, nic s tím nezmůžu-angie se usmála a čekala odpověď
-vše vysvětlím. Můj otec mě miloval a on byl mým vzorem. Všechno se pokazilo dne, kdy mi můj otec všechno odkázal. Nebyl jsem dospělý. Bylo mi jen patnáct let. Matka toho ale chtěla zneužít. Vylákala mého otce a zabila ho. O všem jsem věděl. Varoval jsem ho,ale on mi pouze řekl, abych si dával pozor, protože příjdu na řadu. Měl rakovinu a všichni věděli, že dlouho nevydrží. Matka ho zabila...viděl jsem ji. Bezcitně ho podřezala a tělo polila benzínem a nechala ho v autě a to nabourala jiným. Vše vybouchlo a tělo bylo tak spálené, že nikdo nic nepoznal. Přišel jsem na řadu. Utekl jsem a s majetkem otce a vystudoval. Po pár letech jsem se stal úspěšný, potkal mariu a dál to znáš. Ani maria, nikdo nezná historii mojí rodiny. Moje sestra je stejná jako matka a bratr rodrigo mi jen oznámil to o Jade. Chce se se mnou potkat. Prosím, neříkej nic violettě..-angie se vyděšeně dívala. Kývla hlavou a se sklěněnýma očima.
-proč je osud tak krutý-vyšeptala
-abychom mu čelili-odpověděl jsem jí a políbil ji na tvář. Vyčerpaně jsem si lehl a zavřel oči. Angie mě objala a já ji pevně stískl. Položila mi hlavu ke krku a já spokojeně usnul. Ale co až se uzdravím a angie se postaví na nohy po smrti své matky? Už se mnou nebude. Možná... Po možná čtyř hodinovém spánku jsem se probudil. Angie ležela vedle mě na boku a podepírala si hlavu rukou. Usmála se a já blbec ji na sebe strhnul. Nebyla vylekaná jen překvapená.
-a kdyby tohle viděl můj bratr rodrigo, dal by mi metál-zasmál jsem se a angie se usmála a chvíli se na mě jen dívala. Pomalu, nejistě přiblížila svoje rty k mým. Už jsem zavřel oči a čekal, ale místo toho se zase otevřely dveře. Angie ze mě rychle slezla a otočila se ke dveřím. Stál tam vysmátý michael.
-já si říkal, že to nebude jen tak povídat si. Říkal jsem, že vás zamknu, ale vy né..germusi, přivedl jsem ti dceru. Kdyby něco tak ta pěkná hospodyně má moje číslo. Mějte se.-už byl za dveřmi, ale než zavřel, strčil sem ještě hlavu a řekl-a nezlobte tu, violetta je dole..jo a vsadili jsme si na termín vašeho vztahu-zasmál se a vyšel. Angie se zakoktala a já trochu víc zrudl.
-chtěla jsi mě políbit?-zeptal jsem se jí a ona pokrčila rameny.
-možná-řekla a vstala. Zasmál jsem se a sešel dolů, kde jsem viděl mou dceru líbat se s leonem. Chtěl jsem tam jít, ale angie si všimla a udělala něco nečekaného. Chytila mě pevně oběma rukama za límec a políbila mě. Hltavě jsem jí vracel polibky, ale angie měla navrch. Opřel jsem se o zábradlí a začal kňučet, což mi nebylo podobné. Podlomily se mi nohy a angie se jen mírně ohla a nepouštěla mě. Rychle jsem dýchal.
-dost...vyhrála..jsi...-vydusil jsem mezi polibky a ona mě pustila a já dopadl na zem. Dýchal jsem a angie se jen usmála a sešla dolů, kde už seděla violetta a četla si knihu. Jak to sakra udělala. Jak toto dokázala? Vzdechl jsem a sešel dolů. Ramallo se hádal s olgou.
-děje se něco?-zeptal jsem se jich.
-ne-řekli a šli každý na jinou stranu. Zasmál jsem se a uslyšel piáno. Podíval jsem se do místnosti, kde violetta s leonem zpívali. Otočil jsem se a odešel. Musím jí věřit...musím
********************************
Dnes už druhý :-P
Jak bude germán snášet leonettu?
Jaká bude reakce na federica?
Co bude v poslední vůli angeliky a co Jacob Weer? Copak způsobí potkání Jade, Angie, Germána, Violetty, Federica a Rodriga? Dozvíte se!
Anglia x Lena
Žádné komentáře:
Okomentovat