Díl 5.

Když jsme vešli do domu, uviděli jsme něco, co nás šokovalo. Byla to Violetta která seděla svázaná na gauči. Měla jsem o ni takový strach, bylo to, jako kdyby mi někdo řezal duši. Vedle ní stáli její "únosci" Jade a Matyas. Tohle má být jejich pomsta? Pustila jsem švagrovu ruku, kdo ví, co by udělala Jade, kdyby věděla, že jsem s germánem.
-Co se tady děje?!- začal nervózně křičet germán. Začala jsem se třást, via byla pro nás to nejdůležitější na světě.
- Co by se dělo? Pokud chceš svou dcerku živou, uděláš , co budeme chtít.-řekl Matyas. Napadaly mě ty nejhorší možnosti.
- Já.. nechápu, řekně te si o co chcete, jen nechte violettu odejít.- bál se, bál se tak jako já, věděli jsme, že pokud se violettce něco stane tak..
- Víš moc dobře, že chceme peníze. Pokud to chceš upřesnit tak chci 10 milionů. A je v tom jeden háček...
- Matyasi mluv rovnou.- z jeho hlasu jsem slyšela nejen bolest, ale také strach.Nedával znát emoce.
- Vezmeš si mou sestru.- po těch slovech jsem se cítila jako kdyby mě někdo ničil .Bolest a žal. Věděla jsem, že germán si Jade vezme. Chtěl zachránit svou dceru.- a to není všechno-pokračoval únosce- zbavíš se jednou pro vždy angeles.- teď teprve jsem nevěděla co bude dál.
- Peníze dostaneš, ale nic víc.- mluvil bez emocí. Chtěl, aby nikdo nevěděl o našich citech, bylo by to horší. Matyas se zasmál, vzal nůž a přistoupil k violettě.
-Dobře!Dobře! Vezmu si Jade a..-poslední slova řekl s bolestí..- zbavím se angeles. - nemluvila jsem. Věděla jsem co musím udělat.
- netřeba, odcházím. Nemohla bych být s takovým- podívala jsem se na germána , který porozuměl- egoistickým sobcem pod jednou střechou, po tom, co jsi mi udělal ti nikdy neodpustím. Odvezl jsi ji- moje slova byly lež. Ačkoli únosci si mysleli, že říkám pravdu. Germán pochopil.
- odejdi, angeles. Nechci tě v životě vidět- ta lež, bolela i tak. Pokývala jsem hlavou a odešla. Hned po zavžení dveří jsem vytáhla telefon a informovala policii. Přijeli bez sirén. Vpadli dovnitř. Později přijela sanitka. Nevěděla jsem, co se děje. Germán vyšel ze dveří. Za ním violetta. Běžela jsem za nimi. Obejmula jsem je.
- co se stalo?- pověděla jsem přes slzy.
- za chvíli příjdu- řekl germán a odešel.
-co se děje?-zeptala jsem se violetty, která byla vystrašená.
- matyas mu probodal ruku angie....- brečela, obejmula jsem ji, uklidnila jsem ji a najednou jsem slyšela okřik a bolest v břiše. Za mnou stála Jade, kterou chytil policista a mě odvedli do sanitky. Bolest.. krev mi tekla z oblasti žaludku a potom nastala tma.

Germán
Přinesli angie, z břicha jí sršela krev, má ruka měla slušný počet stehů. Šel jsem ven, nechtěl jsem překážet. Dostal jsem adresu nemocnice a odpovídal policii na otázky. Bolelo to, obě osoby na kterých mi záleží trpí. Obejmul jsem violettu , která plakala. Uklidnil jsem ji.
- tati, co je s angie..?- ptala se s bolestí v hlase.
-nevím..nechci ,nechci aby jsi za ní šla, bude tě to trápit.. chápeš jak to myslím? Až jí bude lépe příjď ale ne když je na tom takto..-snažil jsem se o klidný tón.
-dobře.. příjdou fran a cami.. půjdu domů..-odešla.
Nasedl jsem do auta a jel do nemocnice. Na recepci mi dali číslo pokoje. Vešel jsem. Ležela na posteli, byla připojena na přístroji a stav byl stabilní. Sedl jsem si vedle ní na postel a hladil ji po vlasech. Usnul jsem, muselo to vypadat divně. V nemocnici a v jedné posteli.
- germáne..germáne... vstávej..- otevřel jsem jedno oko a hned po něm další. Usmál jsem se na angie.
-angie.. jak se cítíš?
- rozhodně už lépe. A ty?
-jsem s tebou.. to mi k životu stačí
-oj..germáne..-objala mě, také jsem ji objal.
Vešla sestra. Pustil jsem angie a sedl jsem si na židli vedle postele.
Sestra zavolala doktora, který oznámil, že angeles smí okamžitě domů. Sbalil jsem jí věci, počkal "5 minut" než se přichystá. Když byla hotová, objal jsem ji a dlouze vášnivě líbal. Moje city, které nešly vyjádřit slovy znala jinak. Když jsem si uvědomil kde jsme, odtrhl jsem se od ní a přitulil ji. Přijeli jsme domů, kde jsem nechal angie odpočívat a sám jel k doktorovy. Moje ruka byla v pořádku. Musel jsem do studia, znovu. Vešel jsem do sborovny. Seděl tam antonio. Pověděl jsem mu, co se stalo a angie s viou mají na týden volno. Přijel jsem do domu, kde mě přivítala angie. Nevím co mě to popadlo , ale začal jsem ji líbat. Vášeň,láska,city které nelze vyjádřit slovy.
Miluji ji nadevšechno. Toužil jsem být jen s ní, cítit dotek jejího těla na mém. Její rty,
které dráždí moje... Přerušilo nás chrčení.
-chápu, že teď máte chuť se někde zavřít a..emn , ale můžete si na to vybrat třeba jiný pokoj? Nejlépe v hotelu.. když se rozjedete žádné stop není. Jo a malinká připomínka.. kdyby jste jednou nevěděli , tak bych chtěla sourozence- řekla via a smála se.
Cože?! Sourozence? Ona šílí? Nemám problém mít s angie dítě jestli bude chtít , ale proč violetta říká tohle?... začal jsem si zapínat knoflíky u košile.
- violetto, tvého tátu miluji tak moc že ani nevím jak to popsat.. víš dobře že by nebylo zodpovědné něco takového...
-vy jste spolu ještě nikdy..-pochopil jsem co myslí a angeles také. Bylo evidentní její zaskočení.
-violu... nevím jestli ti mám hlásit každou věc z mého milostného života ale když tě to tak moc zajímá tak ne. My spolu ještě nikdy..no víš-vyjekla do ruda zbarvená angie. Vypadala tak sladce.
-ee.. to táta tak špatně líbá? Já myslím že děti umí krásné.-řekla violetta a angie byla už celá červená. Pak jsem si uvědomil, že jsem asi červenější než ona.
-vio, pokud to chceš vědět, tvůj táta je úžasný ve všech směrech , ale není vhodné se o tom bavit.-jestli violetta nepřestane tak začnu být i fialový. Pohladil jsem angie, a přinesl jí skleničku vody. Vděčně se na mě usmála a vypila ji. Vypadala jak jahůdka..taková červená.. a já jako višeň.
-violetto, než něco řekneš prosím tě.. nedělej si legraci. Nechceš jít za tím...tím.. a už vím tím leonem? - dcerka se smála a spustila:
-za chvíli příjdou kamarádky.-šla do svého pokoje
- ta nám to dala..-šeptal jsem jí do ucha. Cítit její teplo,vůni,všechno..
-nechceš se jít dívat na film? -změnila téma.
-tak dobře, na co se chceš dívat?
-něco vyber, já udělám popcorn.- řekla usmátá angie.
-dobře, pak přijď ke mě do pokoje-smál jsem se.
Vešel jsem do svého pokoje a  vybral horor. Přišla angie a lehla si vedle mě do postele. Pustil jsem horor a v nejděsivější scéně z celého filmu někdo vpadl do pokoje. Angie začala křičet a objala mě. Začal jsem se smát, protože byla jako vystrašené pětileté dítě. Když jsem se podíval kdo přišel udělalo se mi zle. Co si asi myslí, když nás takhle uvidí?
- zdravím Angeliko.. -řekl jsem trochu nesvůj. Angie zvedla hlavu a podívala se na matku.
-mami? Co tu děláš? - angie byla udivenější než já.
-přišla jsem se zeptat jak se po tom incidentu s pablem cítíš a... germáne, nechci se starat a už vůbec ne o tebe, ale co se ti stalo.-
Museli jsme jí všechno říct. Neřekli jsme ale, že jsme spolu.
Angelika objala angie, podala mi ruku a odešla. Angie začala plakat. Objal jsem ji a otočil ji tak, že mi seděla na kolenech.
-co se děje.. ššššš....neplakej.
- to přes ty události, nevím proč brečím ale..-nedokončila větu.začal jsem ji šíleně lechtat.
-pprosíím..germ..germáne!
-proč prosíš? -nepřestal jsem ji lechtat.
-ne..nelechtej...mě, prrosím..
-když tak prosíš...-přestal jsem ji lechtat a uvědomil si, že ležím na angeles.
Přiblížil jsem se k ní rty.Začal jsem ji líbat na krku. Jednou rukou mi objala záda a druhou nechala v mých vlasech. Rozepla mi košili a já nepřestával. Angie jekla, bylo vidět, že se mi poddala protože teď se ničemu nestranila. Vyhrál jsem nad ní. Teď jsme byli oba nazí. Na chvíli jsem ji přestal líbat, vstal jsem, zamknul jsem dveře a vrátil se k ní. ( nechci se moc rozepisovat.. nevím kolik let mají čtenáři).Jekl jsem, nikdy by mě nenapadlo,že si mě angie v minutě poddá.
-angie.. jak..daleko chceš...mh..zajít?-otázka byla nevyhnutelná..
-germáne..nechci aby...nesmí se to stát.-vyjekla a snažila se uklidnit.
-takže je čas skončit. Než..
-máš pravdu, za chvíli bude večeře.
Přestali jsme a oblékli jsme se. V mé koupelně jsme se oba upravili a sešli dolů. Olga zrovna volala na večeři. Šli jsme dolů po schodech, když mě angie chytila a zatáhla nahoru.
-tam dole sedí moje žačky, pokud uděláš něco, co by neměly vidět a ani vědět, tak si můžeš být jistý, že nepřižiješ moc dlouho.-řekla mi, myslím, že to myslela vážně.
-a myslíš si, že to zvládnu?-chytil jsem ji v pase. Byl jsem na ní tak přitisklý, až jsem ji vmáčkl do zábradlí.
-neřekla jsem něco?
-ty jsi mi toho řekla...
-germáne, prosím tě

Angie
Držel mě jako něco, co se může každou chvíli rozpadnout. Pustil mě, když jsme slyšeli chrčení tří hlasů.
- e..to, my...my tady jen..ee...
-netřeba vysvětlovat angie, někdo se nám zamiloval!- fran, jako vždy
-ee..to
-nic se.neděje angie, už musíme jít, přišly jsme si jen popovídat ale ty máš zrovna práci jak vidíme.-nepochopila jsem do doby, než jsem viděla germána, který mě tlačí na zábradlí a já mám ruce na jeho krku.


VIOLETTA/ANGELES/GERMÁN
Probudily mě sluneční paprsky. Všechno je jen sen. Angie se včera vrátila po zjištění její rodiné příslušnosti a nic víc, bylo už pozdě na rozhovor, ten se uskuteční dnes. Proč ale tenhle sen? Proč byl stejný u všech? Jednoduše náhoda, jak ale bude vše pokračovat?