Díl 1.

Ráno mě probudily paprsky slunce. Budík ukazoval 7:00 a ve Stud!u jsem měla být v 9:00. Po raní hygieně jsem se převlékla a sešla na snídani. Jako vždy jsem usedla vedle violetty.
-Dobré ráno-pozdravila jsem
-Dobré ráno- odpověděli domovníci s výjmkou Jade a matyase ti mi věnovali jen nějaký pomruk. Při snídani jsem na sobě cítila pohled Germána a Jade. Jade (pokud někdo neví tak Jade="šejt") mi ale věnovala nenávistný pohled. Nevěděla jsem jak se na mě dívá švagr , bála jsem se podívat. Nakonec jsem se otočila a podívala jsem se na něj. Moje vědomí očarovaly jeho oči. Mohla bych se v čokoládových očích potápět do nekonečna. Na mojí tváři se pojevil ůsměv. Najednou mi někdo zamával rukou před obličejem.
-Angie!Tati!Angie!TATI! Jasně, chápu vás , jste zamilovaní až po uši ale už musíme jít angie!- violetta pod návalem záchvatů smíchu na nás uličnicky koukala.
-Nevím o čem mluvíš violetto to je absurdní...já..ne!.co vyprávíš?- vykoktala jsem
-Tak absurdní? Můžu tedy vědět proč je už dávno po snídani a vy dva tady sedíte a díváte se na sebe jak na ježíše?
-Ne to..ne..není to tak jak..to není tak jak to vypadá! Pojď musíme už jít - asi to neznělo moc sebejistě
-no dobře angie nenervuj se
Obě jsme v mlčení vyšly do studia . Když jsme přišly violetta šla směrek k Fran a camile a já ke sborovně. Vzala jsem si desky a šla na hodinu. Den utíkal celkem rychle ale pořád mi v hlavě leželo dnešní ráno. Nakonec mě z přemýšlení vytrhl hlas camily.
-Co myslíš angie?
-em.. druhou sloku zaspívej pomaleji, to bude všechno konec hodiny.
Počkala jsen na violettu a šly jsme domů.
Když jsme vešly do domu nikoho jsme nepotkaly a pak jsme šly do kuchyně a viděly olgu jak tancuje u tyče v těsných bikynách rozešly jsme se do svých pokojů. Já jsem měla ještě moc práce. Po pár minutách jsem se šla napít. V kuchyni jsem potkala pána domu. Usmál se na mě , oplatila jsem mu ho. Chtěla jsem si vzít skleničku ale postavil se mi do cesty.
- angie? Promluvíme si?
- samozdřejmě ale děje se něco?
-Ne, to znamená ano, víte že v poslední době- zarazil se a vzdechl- v poslední době k vám něco cítím. Chci jen vědět jestli ke mě něco cítíte.- když to řekl začala jsem pociťovat nával nervozity
- já.. ekhm... já nebudu vám lhát že k vám nic necítím ale- nenechal mě dokončit větu. Políbil mě. Ten polibek byl jiný než jakýkoli doposud , byl plný lásky. Začala jsem mu polibky oplácet. Byly pořád námětnější ale nakonec jsme přestali. Usmívali jsme se na sebe a pak jsme slyšeli křik té zmije Jade.
-Germáááááne
-víš dobře že náš vztah není možný- vyšeptala jsem.
- nemusíš se ničeho bát, já z toho mám také strach ale všechno je před námi-řekl rychle a tiše.
V tom vpadla do kuchyně Jade.
-co se tady děje?
-nic- vyhrkli jsme oba v jednu chvíli
Změřila si nás přihmouřenýma okama a potom vzala Germána za ruku a šla mu vnucovat nějaké nápady na svatební hostinu. Já jsem se napila a šla do pokoje.nepřestávala jsem se usmívat musela jsem vypadat jako ůplný imbecil. Snažila jsem dál pracovat ale nešlo to, měla jsem plnou hlavu bruneta s čokoládovými oči. Angeles! Vspamatuj se proboha! Je to muž tvojí sestry!Z tranzu mě vytrhlo volání olgy na večeři. Sedla jsem si na své místo a když jsme večeřeli Jade spustila:
- možná to nevíte ale dnes jsem tu naposled.ano správně, odcházím z domu. Chtěla bych vám všem poděkovat a říct, že jste pro mě byli jako rodina ( a teď začala jmenovat...) a nakonec chci vspomenout angeles- stuhla jsem
-angie, jmenuje se angie Jade- začal germán
-ne, jmenuje se angeles, ou takže ty ani nevíš že angie je violetina teta? Mhhm takže si chci připít za rodinu!
Germán vstal a šel do pracovny. Šla jsem po chvíli za ním. Zaklepala jsem a čekala.
- prosím- slyšela jsem Germána a vešla.
********************
Jak se líbí? Prosím o komentáře.
Už máme povolené i anonymy a dostanete se sem i přez mobil a nebo tablet :)
/anglia